Ping pong mezi Ghanou a Prahou

Paní archivářka mi volala v úterý, že ve čtvrtek už bude nachystaná první várka informací. Odpoledne jedu do archivu a pak čtyři hodiny, kdy hltám jednu stránku za druhou. Mezi ambasádou v Ghaně a Ministerstvem školství v Praze. Běží mi před očima příběhy studentů, kteří přijeli z Ghany.

Co všechno asi řešili, když se sem vydali přes půl světa? A jak je vnímalo okolí? Jaké to bylo přijet z Ghany do Mariánských lázní nebo do Poděbrad a bydlet na internátu. Jak o nich psali v médiích, o těch exotických studentech, kterých si nešlo nevšimnout? Další pátrání pokračuje, teď jdu roztřídit úlovky z archivu, pár stovek stránek to je.